Ale od začátku. Naposledy jsem skončila u San Jose tahu s Ann. Pátek byl prvním dnem s Dibujo Manual a byla jsem okouzlena. Profe je skvělej a strašně hodnej, kreslení mě baví a navíc u toho posloucháme super výběry klasický hudby, jazzu a rocknrollu a je to prostě maximální relax. Pomáhá i to, že je to předmět prváků a 90 procent třídy zatím ani netuší, že existuje perspektiva - takže jsem tam dost královna. Po škole mě vyzvedla Ann a vyrazily jsme na podivuhodný trip skrz antikvariáty, divný reklamy, skvělý graffiti, nepochopitelný lidi a nádherný koloniální domky <3 Víc o divnostech SJ najdete na blogísku Anne tady.
sousedky!
Hledaly jsme slečnu, co prodala Aní magickej kámen a přitom jsme se zamotaly v nějakym bludnym kruhu v čínský čtvrti, kde nebylo vůbec nic čínskýho. A pak jsme úplně náhodou potkaly přesně tu slečnu v úplně jiný části města. Osud, víšjak.
Dalším řízením osudu jsme s ní odešli na Plaza de Democracia y Abolicion, a.k.a v podstatě naše lugar z talleru. Dost mě to zaskočilo - přes den je to naprosto pustý a abandoned místo, který ani trochu nevyužívá svůj potenciál, teď večer tu ale bylo narváno. Začli přicházet další náhodný známý, většina z nich absolutně zhulená a mimo. Bylo to dost vtipný. Například jeden týpek, co mi neustále vysvětloval, že v 25 letech došel do éry života, kdy fakt chce dítě a rodinu. Ach jo, Tico problems. Když se nemůžeš rozhodnout mezi rodinným životem a monumenálním množstvím trávy.
Další týpek měl pro změnu asi dvacet homemade tetování s mimozemšťanama. Hipsta paraiso. No, a pak Osman, kterej kupodivu zvládal i angličtinu a taky byl ze všech nejvíc při smyslech. Tohle ještě bude důležitý. Šérovali jsme jídlo a pití a bylinky a bylo to fajn. V půl devátý jsme vyrazily na Lumacu, abychom chytly bus do Cartága, ještě předtím jsme si ale koupily neuvěřitelný množství chipsů z yuky a plátanos (posedlost).
Víkend byl trošku puro trabajo krizovka, ale zase jsme byli se skupinou z Taller v supahipsta cafe 13:30 na vegan burgrech z platanos <3 Hipstři mají něco do sebe, hahaha. Školní týden byl v podstatě ateliérovej týden. Takže práce a práce a práce a busy v 10 do Kartága... A večeře v Talleru a spoustu kafe. Zábavné události týdne zahrnovaly například vlak, co v půli cesty zastavil, zatímco nám průvodčí bez zájmu oznámila, že máme závadu na motoru. Pozdě ve škole a k tomu jsme psali test. Why not. V úterý jsem toho začala mít docela pokrk a tak jsem prostě utekla ze školy s tím, že musím do oficiny. Což byla teda pravda, protože ani 4. týden v CR jsem stále nedostala stipendium. A po další hodině, kdy mě posílali od čerta k ďáblu byl můj 3-týdenní boj završen vítězstvím a nadšeně jsem si odnesla přes 200000 kolonů. Musela jsem to okamžitě oslavit v sekáči. A večer jsme s Topem a Kevinem vyráběli nejskvělejší čočkový veganburgry. Sprostě jsme ujebali Koalův mixér, ale když jsme mu dali burgr, odpustil nám to. A měli jsme dost pornografický chvíle s burgroorgasmy. Obzvlášť Kevin měl fakt dost. Jajajaja. Zbožňuju svoje ajťáky <3
Jo, a fin de semana. Uf, kde začít. Šlo to od divnosti k ještě větší divnosti a úplně největší divnosti. Ráno jsem našla zprávy od Unaie a Miriam, že jim všem fakt chybím a strašně dlouho mě neviděli a jestli jdu dnes na fiestu. Bylo to dost sweet. Taky mi napsal Osman, jestli nechci s ním a jeho vyjetýma kámošema na pivo do SJ, což bylo sice milý, ale nějak jsem nepočítala, že bych měla energii řešit noční tripy z Kartága a zpátky, takže jsem ho nějak neurčitě odpálkovala. Taky nám přijel opravář záchodů a splnil mi další přání. Bože, nikdo mi neříkejte že splachující záchod není definice luxusu <3 Odpoledne jsme s Kevinem šli do Walmartu nakoupit zásoby chlastu a pak jsme vyrazili ke španělskýmu domu. Přišli jsme šíleně brzo (a.k.a. - s hodinovým zpožděním...), takže tam skoro nikdo nebyl - ale dokonce i to stačilo, aby na nás katolický sousedi poslali policajty. V 6 večer. LOL. Takže párty v ajtý noře. 20 lidí v našem miniobýváku. A mexická divoká voda. Když byl čas vyrazit na tah do San Jose, všichni už měli docela dost. Já taky, takže jsem se v poslední chvíli rozhodla neřešit vůbec nic a jet s nima. Většina naší skupiny snobsky lovila uber, jenom zevlácká grupa já + Miriam + Andreas jsme to dali autobusem. Na cestu jsme měli další birry a začínali jsme to už trochu nedávat. Zběsilý hledání klubu Antic, davy lidí v Californii, spoustu alkoholu a tančení. S Miriam jsme v basementu našly nějakou underground technopárty. Byl to dost králíkstage úlet a fakt jsme si to užily. Mezitím mi psal Osman, že je taky v Californii (to není moc šok - všichni, kdo v sobotu večer pártyjujou jsou v Californii) a i přes mojí zoufalou absenci orientačního smyslu, umírající telefon a moje opilý kamarády a jeho sjetý kamarády jsme se našli. Takže další birry. Pro změnu.
Byly asi dvě ráno a Andreas s Miriam to zabalili. Já jsem už ale jednou konečně byla v sobotu v noci v SJ, takže jsem se rozhodla zůstat a v náhlym spontánním nadšení jsem odjela s hipsta-hipíky do San Pedra na legendární anti-Envision party. A.k.a - všichni jsme chtěli být na Envisionu a nikdo z nás neměl prachy. ("A la mierda con Envison, maeeeee" se stalo heslem celého víkendu). A pak jsme tančili. A kradli piva. A posílali do háje ochranku. A lovili piva v odpadcích. A potkávali divný lidi. Můj oblíbenec byl Sombra, fakt roztomilá Tico verze Boba Marleye. Asi v 5 jsme se s Osmanem spakovali a odvlekli se k němu domů. Návrat do Kartága se ukázal jako fakt obsolete problem. Nevím, jak dlouho jsme spali. Asi moc ne, takže to nestihlo být awkward. Místo toho jsme se nekonečný hodiny váleli, povídali si o všem možnym mym jedinym jazykem (prapodivná kombinace španělštiny a angličtiny s nadměrnou koncentrací slova picha ve všech formách), hráli na kytaru a poslouchali Joy Division, The Smiths a Pixies. Bylo to tak super lenochodí a proležíme-v-posteli-celou-neděli, že se mi podařilo přinutit se k odchodu až dlouho po setmění. A pak Cartágo a dvoudenní kocovinka a vstávačka v 5. Chmpf.
Pura vida! Pura fiesta! A a la mierda con Envision, mae!
Alis
Žádné komentáře:
Okomentovat